Warning: mysql_fetch_row(): supplied argument is not a valid MySQL result resource in /home/zalohy/home/alcatraz/hosts/name/simca/www/db/phprs_sql_to_mysql.php on line 143
Druhy optických médií

Simca's & Peta's blog

Druhy optických médií

Informace

Osobní Blog Jirky Borového (Simca)

Počítadlo

Od 20.4.2005 CNW:Counter

Kalendář

<<  Září  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30    

Aktuální anketa.

Který tým vyhraje ELH ligu?

Vítkovice (1852 hl.)
 
Zlín (1177 hl.)
 
Pardubice (1218 hl.)
 
Liberec (1397 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 5644

Top 5 za rok

Neexistuji vhodna data!

Hardware

Druhy optických médií

Vydáno dne 26. 05. 2008 (1568 přečtení)

Druhy optických médií

Všechna dnes běžně používaná optická média vypadají na první

pohled stejně: plastové kotouče o průměru __ cm (existují i menší varianty

s průměrem _ cm), vysoké něco přes milimetr. I jejich základní princip

je stejný – data se nachází na spirále, začínající ve středu média, a jsou

uložena pomocí prohlubní v tenké vrstvě kovu, která je na plastovém kotouči

přilepena. Podle toho, jak se laserový paprsek od prohlubně odrazí,

mechanika pozná, zda čte jedničku, či nulu. (data v počítači jsou uložena

jako sled jedniček a nul.) Rozdíly mezi jednotlivými typy médií pak spočívají

v rozměrech této datové spirály. Čím menší je velikost prohlubní, vzdálenost mezi

nimi a vzdálenost mezi jednotlivými drahami spirály, tím více dat se na médium vejde.

Avšak zároveň s tím se musí použít k jeho čtení přesnější laserový paprsek.



CD

Prvním optickým médiem bylo CD (zkratka z anglického Compact Disc kompaktní disk).

K jeho čtení se používá laserový paprsek nejčastěji o vlnové délce v nm a kapacita tohoto média je běžně v MB.

 

DVD

Médium DVD (původně zkratka z anglického Digital Video Disc – digitální videodisk;

posléze byla upravena na Digital Versatile Disc – digitální víceúčelový disk) už používá laserový paprsek s menší vlnovou délkou v  nm a jeho kapacita tak stoupla.

Zpřesnění používaného laseru však nebylo jedinou novinkou.

Na médium je možné vložit dvě datové spirály místo jedné, čímž se dá

jeho kapacita zvětšit. Navíc byla oživena myšlenka oboustranného média.

Existuje tak hned několik variant DVD, které tyto možnosti různě kombinují

a mají tak různou kapacitu. V praxi se však běžně setkáte jen s variantou DVD- a DVD+ .

BD a HD-DVD. Zatím poslední novinkou jsou disky, k jejichž čtení se používá laserový

paprsek s vlnovou délkou nm. Na rozdíl od CD a DVD, u nichž se používá červený laser, je tento paprsek již modrý, na což poukazuje název BD – jedná se totiž o zkratku z anglického

Blue-ray disc, tedy disk čtený modrým paprskem. Název HD-DVD pak odkazuje na vylepšení DVD (přestože má toto médium s DVD pramálo společného) – HD je zkratka z anglického

High Defi nition, tedy vysoké rozlišení. Dva názvy pak značí, že různé skupiny

výrobců pro nás chystají jiné standardy „modrého disku“, a zatím není

jasné, který převládne. (Možná však budou koexistovat oba, jak se již stalo

mnohokrát – například u paměťových karet.) Co se kapacity týče, HD-DVD má

základní kapacitu v GB, přičemž opět podporuje vrstvení a možnost použít

obě strany média. BD má kapacitu ještě vyšší „v základu“ – a je možné ji ještě zvýšit.

Produkty využívající tyto technologie jsou už v prodeji, ale jejich ceny se zatím pohybují vysoko nad úrovní DVD zařízení..

 

 

MOŽNOSTI ZÁPISU

Prvním typem jsou média, na která nelze zapisovat, tzv. ROM disky

(zkratka z anglického Read Only Memory – tedy jen ke čtení).

Na tyto disky se vylisují data už při výrobě a lze je v mechanikách pouze číst.

Média CD-ROM, resp. DVD-ROM.

Druhým typem jsou média zapisovatelná.

Označují se písmenem R (zkratka z anglického Recordable zapisovatelný)

a zapsat na ně data (častěji používáme termín „vypálit“) lze pouze jednou.

Třetím typem jsou disky přepisovatelné, označované jako RW (zkratka

z anglického ReWritable přepisovatelný).

Jak již název napovídá, tyto disky lze smazat (ovšem jen celé najednou,

nikoliv pouze jednotlivé soubory) a znovu na ně vypálit jiná data.

 

ODLIŠNOSTI DVD

Na rozdíl od CD (CD-ROM, CD-R a CD-RW) je u DVD nabídka pestřejší.

Kromě formátů DVD-ROM, DVD-R a DVD-RW se setkáte také s médii

DVD+R a DVD+RW. „Plusová“

DVD byla dříve konkurencí pro DVD „minusová“, ale postupem času se rozdíly

smazaly a dnešní přístroje umí bez problémů pracovat s oběma formáty.

Drobný rozdíl je snad jen v tom, že modernější, tedy „plusová“ DVD

jsou obvykle spolehlivější a lze s nimi pracovat rychleji. Starší, tj. „minusová“

DVD lze naopak přehrávat i na starých DVD přehrávačích – ty „plusová“

média nepodporují. Avšak prakticky je už dnes zcela lhostejné, kterou

variantu budete používat. Další specialitou DVD jsou dvouvrstvá zapisovatelná média.

Označují se DVD+R DL a DVD-R DL, resp. DVD-DL (DL je zkratka z anglického

termínu Dual Layer, česky dvouvrstvý). Na tato média lze jednorázově

vypálit _,_ GB dat, ale musíte mít modernější vypalovačku, která to

dokáže (v jejím názvu také naleznete zkratku DL).

Poslední specialitou DVD je formát DVD-RAM.

 

ZPŮSOBY UKLÁDÁNÍ DAT

Dále můžeme optická média třídit podle toho, co je na nich uloženo.

První, co každého napadne, je hudba.

 

Hudební CD

Jejich formát označujeme jako Audio CD, resp.

CD Digital Audio – byla vůbec prvními optickými disky. Zajímavé je, že

na těchto discích nejsou data uložena v „počítačovém formátu“.

Pokud takové CD vložíte do mechaniky v počítači, jeví se jako prázdné a hudbu z něj

musíte získat pomocí speciálního programu.

 

Formát Audio DVD

Ten kromě hudby obvykle nese i video (např. záznam koncertu, klipy),

protože jinak by vysoká kapacita DVD nebyla k ničemu.

 

Ve spojitosti s DVD obvykle každého napadne video, resp. filmy.

DVD vzniklo jako médium pro ukládání videa, protože kapacita CD nestačila.

(Existují sice i formáty Video CD VCD, resp. SVCD, ale právě kvůli nízké kapacitě se téměř nepoužívají.) Stejně jako s formátem Audio CD i s formátem Video DVD

lze pracovat jen pomocí speciálního programu, pouhým překopírováním film z DVD nezískáte. (Přesněji řečeno, získáte, ale bude velmi obtížné ho nějak rozumně přehrát.)

Posledním a nejčastějším obsahem médií jsou data. Tak jako máte

soubory uloženy na pevném disku, můžete je vypálit i na CD či DVD.

Je ale třeba si uvědomit, že i když vypálíte na CD hudbu ve formátu MP_ nebo na DVD video v nějakém souboru (např. ve formátu DivX s příponou AVI), půjde stále o datové CD,

resp. DVD. Abyste tedy mohli CD s hudbou ve formátu MP_ přehrát

například v autorádiu, musí mít toto rádio speciální schopnost číst datová

CD s hudbou právě ve formátu MP_. Analogicky DVD přehrávač musí být

schopen číst datová CD/DVD s filmy ve formátu DivX, abyste v něm mohli

takto uložený film přehrát. Pro potřeby audio CD je nutné hudbu upravit

(to zvládá každý lepší vypalovací program), stejně tak je potřeba upravit video,

z něhož chcete vytvořit formát Video DVD (to už je činnost pro velmi zkušené uživatele).

 

KTERÁ MÉDIA POUŽÍVAT

Ceny médií CD a DVD jsou v dnešní době již téměř stejné a nemá smysl

kupovat jinou mechaniku než DVD vypalovačku.

(V novém počítači bude jistě právě tato mechanika.)

Z toho důvodu doporučujeme k vypalování dat používat právě

média DVD – vejde se na ně více dat (nemluvě o tom, že práce s nimi

je rychlejší). Čestnou výjimkou jsou pouze audio CD, která budete chtít

přehrát v klasickém přehrávači (autorádio, hi-fi věž aj.).

Nedoporučuje se však využívat DVD dvouvrstvá – vyjdou podstatně dráž než

dvě média jednovrstvá. Poslední otázkou je, zda používat média přepisovatelná.

Tato média jsou sice vcelku levná, avšak vzhledem k nízké ceně médií zapisovatelných

(DVD+/-R) a k tomu, že na optická média se vypalují jen taková data, která se pak mění jen výjimečně (často měnící se data je lepší ukládat na přenosné disky či na flash paměti – USB klíčenky), i v tomto případě se jednorázová média jeví jako lepší volba.

Vyhozením starého DVD o moc peněz nepřijdete, nové vypálíte a ušetříte

čas strávený mazáním. Navíc kdyby došlo k poruše během vytváření

nové verze média, máte stále to staré. Připomeňme také, že opakovaným

přepisováním ztrácí DVD+/-RW spolehlivost. Jediným argumentem, proč

používat přepisovatelná DVD, je to, že DVD+RW (nikoliv ta „minusová“!)

se ve většině testů jeví jako nejspolehlivější – velmi cenná data je tedy

vhodné na ně zálohovat, ale tento typ médií je dobré používat jen jako disky

jednorázové a novou verzi zálohy udělat na nové médium DVD+RW.

 

DVD-RAM

Formát DVD-RAM je „zapomenutým géniem“ mezi optickými disky.

Jedná se o přepisovatelný magnetooptický disk, který má tu obrovskou

výhodu, že s ním lze pracovat jako s diskem pevným.

Soubory můžete tedy libovolně kopírovat, mazat, upravovat, a to vše bez

nutnosti celé médium vymazávat a vypalovat znovu.

DVD-RAM je vynikající a do dnešní doby nepřekonané médium.

Jeho vlastnosti jej předurčují, přestože nebylo za tímto účelem vymyšleno,

jako ideální médium pro vytváření záloh.

Toto médium se však, zřejmě kvůli vyšší ceně oproti formátům DVD+/-R,

bohužel neprosadilo a není dnes příliš podporováno.

S DVD-RAM se můžete setkat pouze u jeho mateřské firmy Panasonic

(umí s ním pracovat i mechaniky LG).

 

STARŠÍ MÉDIA DO KOŠE NEPATŘÍ

Pokud si dnes koupíte DVD vypalovačku (jiný typ mechaniky nemá s ohledem

na nízké ceny smysl kupovat), bude umět vypalovat i číst všechny druhy DVD

(možná vyjma formátu DVD-RAM), ale i všechny druhy CD. A dobré zpráva jistě je,

že tento trend si zřejmě udrží i do budoucna – moderní mechaniky BD a HD-DVD podporují i klasická CD a DVD.

 

 

VERZE DVD

 

DVD- 5: Jedna strana, jedna vrstva. Kapacita 4,7 GB.

 

DVD- 9: Jedna strana, dvě vrstvy. Kapacita 8,5 GB.

 

DVD- 10: Dvě strany, jedna vrstva na každé.

Kapacita 9,4 GB.

 

DVD- 14: Dvě strany, dvě vrstvy na jedné straně, jedna

vrstva na druhé straně. Kapacita 13,2 GB.

 

DVD- 18: Dvě strany, dvě vrstvy na každé.

Kapacita 17,1 GB.

 

 

 


[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
| Autor: Petra Zamecnikova | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Layout rsBloger by pa3k © 2005
Vytvořeno prostřednictvím phpRS - GNU/GPL redakčního systému.